S dětmi pátého ročníku jsme dospěli až k mumifikaci starých Egypťanů. Že to byla procedura dlouhá a náročná, jsme si vyzkoušeli na svých hračkách. A protože smrtí život  Egypťanů začínal a oni v záři slunce vstupovali do lepšího světa, vytvořili jsme svá slavnostní slunce.

Tentokrát jsme si něco pověděli o plivnících. Plivník, to je takový "tvoreček" vylíhnutý z vejce černé slepice, který má pomáhat tomu, kdo ho vyseděl. Ale ouha, on sice pomáhá, ale vlastně spíše škodí. Je to trošku jako upsat se ďáblu. Zbavit se ho jednoduše nejde. Abychom si plivníka více přiblížili, dozvěděli jsme se něco o podmínkách chovu slepic, jejichž vajíčka jsou označena číslicemi 0 - 3. Některé chudačky opravdu po půl roce života v kleci plivníka připomínají. Také jsme se dozvěděli, že existuje organizace "Slepice v nouzi", a ta slepicím z klecového chovu pomáhá po vyřazení ze snůšky žít lepší život. Plivník může mít podobu i malého dráčka, což někteří uvítali. Kdo měl hotovo, mohl se za odměnu podívat na loutkový film natočený podle předlohy Karla Michala - Plivník dlaždiče Housky.
Velká pochvala patří také rodinným příslušníkům, kteří se do díla zapojili.
Podívejte se sami, jaké plivníky jsme si vyseděli.

Venku je nevlídno a možná i proto nás zlákaly barvy. S dětmi druhého a čtvrtého ročníku jsme si osvěžili míchání barev a také jejich rozdělení na teplé a studené. Snažili jsme se využít při naší práci i barvy protikladné.

A víte, kde v přírodě můžete vidět všechny pohromadě? Ano na duze. Duha je známá svou krásou, a právě proto je součástí různých příběhů. Děti jsem s nimi seznámila. A pak vyhledaly všechny krásné barvičky a vytvořily své duhové obrázky.

Bylo to krásně barevné odpoledne. Děkuji za něho.