Jsou různé příběhy. Některé pojednávají o hrdinských skutcích, jiné o boji se zlem či s vlastním stínem, který je někdy velice těžké překročit. A pak je tu obyčejný příběh věcí kolem nás. Příběh nesmírně lákavý pro výtvarníka, který rád pozoruje a napodobuje. Proč?

Protože pozorování a napodobování věcí nás vede k poodkrývání souvislostí. Z tohoto úhlu pohledu je kreslení a malování něčím víc než jen bohulibou činností. Jedná se o nástroj poznání a pochopení. A jakže to funguje?

Nejprve se učíme vytvářet obraz toho, co pozorujeme. Trpělivě studujeme strukturu věcí, jejich tvar, objem, perspektivu a snažíme se je co nejvěrněji zachytit. Později nám ale prosté “kopírování” nestačí a my zatoužíme začít realitu přetvářet tak, jak to odpovídá našemu tvůrčímu záměru. V té chvíli se z nás stávají skutečně kreativní osobnosti… 

Napodobování reality tedy není smyslem kreslení a malování, i když to u něj vše většinou začíná. Smyslem je začít psát svůj vlastní příběh coby výtvarníka a naučit se předávat svým kresbám, malbám, návrhům apod. něco ze svého jedinečného vidění světa. 

Nejstarší žáci a absolventi výtvarného oboru jsou lidmi, kteří už to vědí a kteří se vlastního stínu nebojí. Do výtvarky nastoupili proto, aby se dozvěděli něco o sobě a o světě kolem nich, a s tímto odhodláním dochází každý čtvrtek na hodiny studijní kresby a malby, ve kterých se učíme především správně pozorovat a výtvarně myslet – což nebývá vždy zrovna jednoduché. 

Během října a z části i září 2021 jsme se zaměřili na poznávání KOULE (neboli SFÉRY, chcete-li). “Zjistili” jsme, že sféra nemá hranu a je tudíž velice těžké ji postavit na podložku nebo vystínovat. Naučili jsme se najít a určit její osu a její umístění v prostoru, což nám v budoucnu pomůže při orientaci v lidském obličeji, při tzv. tříčtvrtečním natočení hlavy apod. Poznali jsme “poledníky”, prostřednictvím kterých jsme lépe pochopili strukturu “koule ve službách přírody” – tedy koule, která tvoří základ přírodnin jako je mandarinka či dýně.

S halloweenskou dýní jsme si dále hráli a otáčeli ji na papíře tak, aby byla nahlížena z nadhledu, podhledu, tříčtvrtečního pohledu i zrcadlově převráceně. Přitom jsme si rovněž vyzkoušeli tvorbu jednoduchých charakterových postav, které vycházely z dýně, jež měla být komická či tragická nebo legrační či standardně – strašidelná…

Příběhem koule jsme zkrátka začali psát příběh tohoto školního roku, během kterého bychom se jakožto kreativní osobnosti rodící se v Základní umělecké škole rádi posunuli dál. Po poznání prvního prostorového tělesa nás čeká objevování dalších – např. válce, kužele, anuloidu či krychle. Držte nám palce, aby naše snažení nepokazily sezónní nemoci ani nárůst počtu onemocnění Covid-19.