Se zrušením nouzového stavu náš „indiánský desetiboj“, kterého se děti účastnily především prostřednictvím online výuky, rozhodně neskončil, a tak jsme po návratu do školních lavic pokračovali ve výzkumné cestě bojovníků, jejichž hlavním protivníkem už nebyla „korona“, ale čas. Bylo pondělí 18. května 2020 a do konce školního roku nám zbývalo jen šest týdnů. Pokud si ale myslíte, že jsme se protivníkem nechali odradit od dalšího výtvarného experimentování, jste na omylu. A nevzdali jsme se ani šance tvořit zase společná díla.
Naším hlavním námětem se stala mandala, kterou jsme zachytili v kolektivním obraze (a později i na batikovaných tričkách). Každé dítě dostalo na svou vlastní, několikrát denně dezinfikovanou lavici, výseč z kartonu, kterou mělo za úkol posypat přírodninami (semeny bílé fazole, žlutého hrachu, červené čočky apod.). Co linka vedená štětcem namočeným v lepidle, to nový posyp. Na konci hodiny jsme měli v rukou soubor individuálně zpracovaných výsečí, které „kolega Šolc“ slepil do jednoho kolektivního výtvoru – velkoformátové mandaly.
Ve skutečnosti tyto mandaly vznikly celkem tři (dvě v Hořicích a jedna v Cerekvici), ale jen jedna splnila svůj účel „posvátného prostoru propojujícího všechny vesmírné aspekty“ a stala se určitou „komunikační spojnicí“ mezi odloučenými žáky, kteří se do konce školního roku už neměli možnost ve výtvarce sejít. Kvůli nutnosti dodržovat mezi dětmi bezpečnou vzdálenost bylo totiž nezbyné rozdělit nejpočetnější skupinu na dvě poloviny a každou z nich učit jen jednou za dva týdny. Dobře patrné je to možná z fotografií, které byly pořízeny s týdenním odstupem.
Na jedněch fotkách jsou se stejnou mandalou zachyceni žáci z první poloviny třídy, na druhých fotkách žáci z poloviny druhé. Na sobě mají ručně barvená trička, která jsme vytvořili technikou klasické vázané batiky. Třeba je v nich potkáte na vernisáži k výstavě žáků výtvarného oboru, která se bude konat v dubnu příštího školního roku 2020/2021. Anebo ještě letos v létě někde na hřišti, koupališti či u stánku se zmrzlinou 🙂
