Mrkněte do našich pokojíčků. Již od začátku školního roku vytváříme příběhy domů, jejichž součástí jsou právě útulné či tajemné pokojíčky, kde bydlí zajímaví obyvatelé.

Velký kašírovaný betlém, který byl vždy vystaven v době adventní ve vestibulu ZŠ K.V.Raise již dosloužil a bylo třeba vytvořit nový. Na novém betlémě pracovaly pouze některé děti z páté a šesté třídy. A moc se jim povedl. Tady jsou jména těch, kteří jej vytvořily. Ježíšek- Kamča Robová, Marie- Justy Lonerová, oslík- Domča Munzar a Jony Edr, ovečka ležící- Viky Žáčková a Hanička Zárybnická, malé ovečky- Kuba Fejfar, Verča Nováková a Anička Finková, velký anděl- Majda Kaplanová a Verča Hamanová, anděl s harfou- Nelča Stehlíková, malý anděl- Anička Voláková, kometa- Anet Ponerová.

Jsou různé příběhy. Některé pojednávají o hrdinských skutcích, jiné o boji se zlem či s vlastním stínem, který je někdy velice těžké překročit. A pak je tu obyčejný příběh věcí kolem nás. Příběh nesmírně lákavý pro výtvarníka, který rád pozoruje a napodobuje. Proč?

Protože pozorování a napodobování věcí nás vede k poodkrývání souvislostí. Z tohoto úhlu pohledu je kreslení a malování něčím víc než jen bohulibou činností. Jedná se o nástroj poznání a pochopení. A jak že to funguje?

Nejprve se učíme vytvářet obraz toho, co pozorujeme. Trpělivě studujeme strukturu věcí, jejich tvar, objem, perspektivu a snažíme se je co nejvěrněji zachytit. Později nám ale prosté “kopírování” nestačí a my zatoužíme začít realitu přetvářet tak, jak to odpovídá našemu tvůrčímu záměru. V té chvíli se z nás stávají skutečně kreativní osobnosti... 

Napodobování reality tedy není smyslem kreslení a malování, i když to u něj vše většinou začíná. Smyslem je začít psát svůj vlastní příběh coby výtvarníka a naučit se předávat svým kresbám, malbám, návrhům apod. něco ze svého jedinečného vidění světa. 

Nejstarší žáci a absolventi výtvarného oboru jsou lidmi, kteří už to vědí a kteří se vlastního stínu nebojí. Do výtvarky nastoupili proto, aby se dozvěděli něco o sobě a o světě kolem nich, a s tímto odhodláním dochází každý čtvrtek na hodiny studijní kresby a malby, ve kterých se učíme především správně pozorovat a výtvarně myslet – což nebývá vždy zrovna jednoduché. 

Během října a z části i září 2021 jsme se zaměřili na poznávání KOULE (neboli SFÉRY, chcete-li). “Zjistili” jsme, že sféra nemá hranu a je tudíž velice těžké ji postavit nebo vystínovat. Naučili jsme se najít a určit její osu a její umístění v prostoru, což nám v budoucnu pomůže při orientaci v lidském obličeji, při tzv. tříčtvrtečním natočení hlavy apod. Poznali jsme “poledníky”, prostřednictvím kterých jsme lépe pochopili strukturu “koule ve službách přírody” – tedy koule, která tvoří základ přírodnin jako je mandarinka či dýně.

S halloweenskou dýní jsme si dále hráli a otáčeli ji na papíře tak, aby byla nahlížena z nadhledu, podhledu, tříčtvrtečního pohledu i zrcadlově převráceně. Přitom jsme si rovněž vyzkoušeli tvorbu jednoduchých charakterových postav, které vycházely z dýně, jež měla být komická či tragická nebo legrační či standardně – strašidelná…

Příběhem koule jsme zkrátka začali psát příběh tohoto školního roku, během kterého bychom se jakožto rodící kreativní osobnosti v Základní umělecké škole rádi posunuli dál. Po poznání prvního prostorového tělesa nás čeká objevování dalších – např. válce, kužele, anuloidu či krychle. Držte nám palce, aby naše snažení nepokazily sezónní nemoci ani nárůst počtu onemocnění Covid-19.

Na začátku školního roku bylo venku dost pěkně, proto nás to s žákyněmi pátého ročníku lákalo ven. Jelikož nás tento školní rok čeká kultura Starověkého Řecka, malovaly jsme stromořadí jako sloupořadí. Sloupy v řeckých chrámech byly původně barevné, některé kmeny stromů jsme proto také obarvily tentokrát krepovými papíry.

Tuto sobotu se v bělohradském zámeckém parku opět konala akce Slavnost jablek a cibule. Náš výtvarný obor přispěl výtvarnou dílnou. A co děti nadšeně vytvářely? Sluníčko bylo pod mrakem, proto jsme ten náš svět kolem zalili sluncem přes barevná kukátka. Využili jsme i listí z různých stromů, které se v parku nachází a vytvořili krásný nový strom z těchto vyfrotážovaných listů. Bylo to jako vždy milé venkovní tvoření, na které přišlo asi osmdesát dětí.