Přeskočit na obsah...

Pokorné umění nebo Umění pokory?

📅 Zveřejněno: 24. 04. 2020 - 22:49
✒️ Napsal/a: Miloš Šolc

“Stanu se menším a ještě menším,
až budu nejmenším na celém světě.” (Jiří Wolker)

Jsou galerie, které sbírají jen velké umění, školy hledající jen velké talenty a lidé mající jen velké plány. Umí se ale ještě těšit z maličkostí? 

My ano! Tvoříme sice “od ruky” a všechny plány světa házíme za hlavu, ale věříme své fantazii. Všechny malé, ale odvážné krůčky považujeme za úspěch a každé sebemenší odhodlání za pokrok. Nepřidáte se? 

Zadání k našemu “trpasličímu land artu” (pro přípravku a mladší žáky výtvarného oboru v Hořicích a Cerekvici), které bylo na web ZUŠ pověšeno už minulý týden, naleznete TADY. A pokud byste se s námi rozhodli pokračovat, mrkněte, prosím, i SEM

Za splněný úkol - trpasličí příbytky pro indiánský kmen lesních skřítků, které zde vidíte - děkuji Elence Famfulíkové a Tondovi Luňákovi. Howgh!

Naše škola v době virové

📅 Zveřejněno: 23. 04. 2020 - 10:00
✒️ Napsal/a: Blanka Bihelerová

„Tak jak to jde?“ To je asi nejčastější otázka při našich pravidelných čtvrtečních „poradách“ – videokonferencích. Jde to, ach, jde. Musí. Všichni jsme stáli 11. března před otázkou, jakým způsobem vlastně budeme učit. První týden, to byla ještě poněkud zmatená atmosféra, chvíle hledání, pátrání, komunikování s rodiči, nalézání vhodné cesty a formy, jak bychom se mohli s dětmi vidět (v ideálním případě), slyšet nebo alespoň být v kontaktu prostřednictvím nahrávek, videí, mailů.
Musím říci - jsem pyšná na to, že všichni učitelé naší školy si našli ten svůj „kanál“, popřípadě několik různých, a pustili se do práce, a to ve všech oborech – hudebním, výtvarném i literárně dramatickém. Řekli jsme si hned na začátku, že nebudeme děti přetěžovat, dávat jim příliš „úkolů“, či příliš těžké. Všichni chápeme, že se celé rodiny ocitly v naprosto nepředvídatelné situaci, se kterou se každý vyrovnává podle svých možností. Některé děti pracují samy, některé potřebují pomoc rodičů, někteří rodiče chodí do práce (a večer sedí s dětmi nad úkoly), někteří jsou doma, někteří jsou doma a pracují, prostě jak to jen jde. Proto jsme se snažili nepřidělávat další starosti a vyučovat podle jejich časových a technických možností. S radostí však sledujeme, že převážná většina našich žáků (a našich rodičů) má velký zájem alespoň udržovat nabyté dovednosti. Děti si rády zamuzicírují, výtvarně i dramaticky improvizují, mnohdy se připojí maminka či tatínek. Je to vlastně v současné době jedinečná forma muzikoterapie, arteterapie, tvůrčího psaní a dalších činností, které vyrovnávají čas strávený u počítačů či mobilů.
ro většinu z nás učitelů je to také úplně nová zkušenost, k výuce jsme se naučili využívat nejrůznějších cest – skype, messenger, videokonference, whatsapp, facetime a kdovíco ještě. Což se nám určitě bude hodit i v době „povirové“.

Všichni se už moc těšíme na 11. a 25. květen, kdy se opět rozběhne individuální  a částečně i kolektivní výuka na naší ZUŠce.

DĚKUJI VŠEM UČITELUM, RODIČUM I DĚTEM.

Blanka Bihelerová, ředitelka školy

ROZETA

📅 Zveřejněno: 21. 04. 2020 - 17:50
✒️ Napsal/a: Růžena Bičišťová

Starší žáci výtvarného oboru se nechtěli vzdát svých celoročních projektů. Proto v nich pokračujeme dál a úkoly přizpůsobujeme domácímu prostředí a daří se. Ve fotogalerii můžete vidět rozety žáků šestého ročníku ZUŠ, které vznikly v rámci projektu - Středověk.

Grónská zem - jarní verze

📅 Zveřejněno: 20. 04. 2020 - 20:55
✒️ Napsal/a: Pavla Chrzová

Znáte písničku Grónská zem? Napsal ji Jaromír Nohavica a je o životě Eskymáků v kruté zimě za polárním kruhem. Jonáš se učí nové akordy na kytaru a tahle písnička nám zrovna padla do oka. No ale co s tím, když venku právě "zuří" nádherné slunečné jaro? Je to jednodušší, než se zdá.  Jonáš se sestřičkou zkrátka text malinko poopravili, no vlastně vytvořili zcela nový. A hned máme písničku o jaru. Pokud znáte melodii, můžete si ji zazpívat:

1. Daleko v české zemi je krásná zem, máme tam teplíčko, pojďme hned ven.

Ref.: Rostou tam kytičky v travičce, sedíme spolu na lavičce.

2. Když pak zaprší maličko, zajde nám za mráček sluníčko.  Ref.

3. Potom zas zafouká, pohne se strom,  udeřil do něj veliký hrom. Ref.

4. Potom jsou vrby celé holé, jsou z nich pomlázky upletené. Ref.

5. Pak už jen čekáme s vajíčkama, přiběhli kluci s košíčkama. Ref.

6. Nakonec přiběhla Dominička, přinesla košíček a vajíčka. Ref.

 

Třetí vlaštovka je z Bělohradu

📅 Zveřejněno: 20. 04. 2020 - 15:37
✒️ Napsal/a: Růžena Bičišťová

Bělohradské děti třetí a čtvrté třídy se přidaly k úkolům Blanky Bihelerové  a nakreslily své bojovníky s virem.

Roušky se v Bělohradě také šijí a některé děti se se svými pochlubily ve fotogalerii. 

Třetí úkol bylo nakreslení vlastního autoportrétu, a protože máme ouška nechybí ani rouška.