Základní umělecká škola Hořice

Počet přístupů

Dnes146
Týden147
Měsíc10415
Celkem554366

Právě on-line

403 návštěvníků

Byli jsme na exkurzi

Chrudim -  kytarové centrum Pavel Vitáček 25.4.2018

Středa ráno – krásné slunečné počasí, předpověď na celý den bezchybná, co více si přát? V osm odjíždíme směr Hradec Králové, Pardubice, cílová stanice Chrudim. Je nás plný (malý) autobus.
V kytarovém centru už na nás čekají otec a syn Vitáčkové, rozdělují nás na dvě skupiny a každý z nich se jedné ujímá. Pavel ukazuje první skupině kytarový obchod – ráj a hračkárna v jednom pro každého kytaristu. Vypráví o zajímavých vystavených kouscích, na „vykuchané a rozpárané“ kytaře ukazuje její stavbu, a to jsou věci, které ne každý z nás už viděl. V závěru povídání nás vybídne, abychom si zahráli, na cokoliv budeme chtít. A toho se musí využít….


Mezitím druhá skupina pod vedením Radomíra Vitáčka odchází jen o pár domů vedle do kytarové dílny. Zde se kytary nevyrábějí, ale takzvaně „servisují“ – každý nástroj, než poputuje do obchodu, musí projít jeho zručnýma rukama. Natáhne nové kvalitní struny, zkontroluje, případně upraví výšku dohmatu, změří krk, zda je rovný, promázne mechaniku a nakonec každou kytaru parádně vyleští. Viděli jsme, jak se měří vlhkost dřeva přímo na nástroji a víme už, že kytarám svědčí vlhkost vzduchu kolem 50%.
Asi po tři čtvtě hodiny škatulata hýbejte se, výměna skupin. No, dozvěděli jsme se nových věcí dost a dost, až jsme z toho nakonec dostali hlad. Ve starobylém centru Chrudimi jako by na nás už čekala  „novobylá“ pizzerie (v tu dobu téměř zázračně prázdná). Pizza byla dobrá. Pak už nás čekal výstup na kopec (cestou jsme zvládli občerstvit se zmrzlinou) a na zahradě jedné krásné vily setkání s malířem Honzou Lušovským. Měl pro nás připravený hezký program – hádání měst podle obrázků. Malí i velcí, bodovali  všichni, mnohokrát jsme se pořádně zasmáli a pobavili. Nakonec nám na rozloučenou nakreslil obrázek na nafouknutý balónek. Jenomže se právě zvedl celkem silný vítr, a tak mnohým z nás balónek rovnou uletěl. Honza se pokoušel ulítlé balónky nahradit jinými, jenomže to bychom tam byli asi donekonečna. Takže nakonec se muselo zavelet k odchodu. Autobus jsme neměli daleko (po cestě opět ulítly nějaké balóny) a cesta zpět do Hořic uběhla strašně rychle. Zajímalo by mě , jestli se najde někdo, komu balónek vydržel a nepraskl až dosud. Pokud se to někomu podařilo, má závěrečný a největší BOD. FOTO ZDE:
Pavla Chrzová


Copyright © 2014 ZUŠ Hořice. Všechna práva vyhrazena.